Úderová technika
Nejdříve se zmíním o držení pálky, protože existují dva různé způsoby jak ji držet. Poté se budu věnovat samotným úderům.
Držení pálky
Tedy jak jsem již uvedl výše, existují dvě diametrálně odlišná držení pálky - klasickétužkové (penholderové, vertikální, asijské).
Klasické držení
Klasické držení je přirozené Evropanům. Dlaň svírá držátko, kolem něhož jsou obtočeny malík, prsteník a prostředník, zatímco ukazovák se opírá o okraj čepele pálky. Při forhendovém držení se ukazovák posouvá více ke středu plochy pálky, čímž se zvyšuje přítlak při forhendových úderech. Obdobně bekhendové držení se vyznačuje posunem palce ke středu pálky, opět je citelně zvýšen přítlak při bekhendových úderech, ale při rychlé změně na forhend musí dojít k přechytnutí, což je při rychlých úderových výměnách značně brzdící aspekt. Ideální je držet pálku stejně na bekhend i forhend, ale někteří špičkoví hráči lehce nebo i více přechytávají a nečiní jim to větší problém.
Tužkové držení
Tužkové držení je typické pro Asiaty, odpovídá jejich přirozenému způsobu jedení pomocí hůlek. Při tomto držení je držátko sevřeno mezi palcem a ukazovákem, zbývající tři prsty se opírají o čepel pálky. Vysoce dominantní je hra forhendem, většinou se hraje jen jednou stranou pálky, jen výjimečně oběma stranami, protože dochází při při bekhendu, k nadpřirozenému překroucení předloktí. I asijské držení má své odlišnosti od normálu, pro nás Evropany ale hodně vzdálené a těžko postihnutelné.
A teď již k samotných úderům. Nejzákladnější rozdělení úderů je na údery hrané zpravazleva (bekhendem), dále jak velkou silou jsou zahrávány (slabé, střední, velké a maximální), jak dlouhý je úder (krátký, středně dlouhý a dlouhý), poté ještě s rotací a bez rotace atd.
Podání
Podání je velmi důležitý prvek hry, který slouží k přípravě následné akce, udržení aktivity ve hře, ale také k zisku přímých bodů nebo zjevné herní výhody po jeho nekvalitním příjmu.
1. Podle druhu rotace rozeznáváme:
a) podání bez rotace - je používáno hlavně začátečníky, kteří se teprve učí umisťovat podání tam, kam chtějí, ale v rychlém provedení se dá použít i jako překvapivý prvek.
b) podání se spodní rotací - pohyb paže s pálkou je veden shora dolů a současně dopředu a míček je udeřen pod těžištěm, čím prudčeji tím větší rotace bude dosaženo.
c) podání s boční rotací - míček je udeřen v boční rovině, podávající hráč s eopět snaží docílit styku pálky s míčkem v tečně.
d) podání s horní rotací - pohyb paže s pálkou je veden sdola nahoru a současně dopředu a míček je udeřen nad těžištěm.
e) podání kombinovaná - kombinují rotace, nejčastěji horní nebo dolní s boční rotací, je to účinnější než podání s jednou rotací.
2. Podle délky letu rozlišujeme:
a) krátká podání - míček dopadá těsně za síťku, mají za úkol znemožnit soupeři rozvinutí útočné, nátlakové hry.
b) podání středně dlouhá - nejméně účinná, při takových podáních nemá soupeř problém přejít okamžitě do liftu, drajvu či topspinu, cože není pro podávajícího dobré, takové podání používejte jen pokud disponujete výborným blokinkem.
c) podání dlouhá - oblíbená a efektivní, přesné rychlé a dlouhé podání dokáže soupeře velmi zaskočit a vám to přinese bod v podstatě bez práce.:-)
3. Podání s psychologickým účinkem:
a) podání s vysokým nadhozem - vysoký nához vám umožní udělit míčku větší rotaci a navíc soupeřova pozornost bude narušena nutností sledovat míček po delší dobu.
b) podání hraná v pokleku - kromě vysokého stupňe boční rotace je míčku přidělena i rotace spodní či horní, kterou se v pokleku snažíme skrýt.
c) podání s množstvím klamavých pohybů - znesnadňují soupeři odhadnout, kdy došlo ke kontaktu míčku s pálkou, což mu znepříjemní odhad směru rotace míčku
V sekci videa z YouTube je možno shlédnout zajímavá videa tréninku podání v podání některých světových hvězd stolního tenisu.To musíš vidět ...klik...
Převzato z internetového blogu